Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je správné odstraňovat pocty amorálnímu režimu

17. 08. 2017 8:15:35
Až do českých luhů a hájů v dnešních dnech doléhá americká debata o dědictví války Jihu proti Severu. Chtěl bych tuto debatu zasadit do kontextu, který možná v české debatě chybí.

Již před dvěma lety, kdy jsme absolvovali první kolečko debat na téma jižanské Konfederace, jsem vyvracel základní mýtus, který panuje mezi některými čtenáři alternativní historie, že totiž Konfederované státy americké (CSA) nebyly založeny kvůli otroctví. Fakta totiž mluví jednoznačně.

Státy, které se odpojily od unie, uváděly otroctví jako důvod: „Zvyšující se nepřátelství na straně ne-otrokářských států vůči instituci otroctví,“ „odsoudili instituci otroctví jako hříšnou,“ „zvolili do vysoké funkce prezidenta muže, jehož názory a účely jsou nepřátelské vůči otroctví,“ psala Jižní Karolína.

„Zachování a ochrana instituce známé jako černošské otroctví – podřízenost africké rasy bílé rase,“ „ničení institucí Texasu a jeho bratrských otrokářských států,“ přizvukoval Texas.

A Ústava CSA, která je jinak téměř slovo od slova stejná jako Ústava USA platná dodnes, tomu nasadila korunu: „Nesmí být přijat žádný zákon zakazující nebo narušující právo na vlastnění černošských otroků.“ (No [...] law denying or impairing the right of property in negro slaves shall be passed.)

Psal jsem:

Ústava USA má svoje problémy, zejména, co se otroctví týče, ale jednak nezakazovala zakázat otroctví a jednak tento článek v ústavě jasně ukazuje, že CSA nebyly oproti USA žádnou zemí svobody.

Ano, Lincoln porušoval všelijaká ústavní práva Američanů, ale Konfederace na tom nebyla o moc lépe. Konfederační ústava se od té seveřanské nijak moc neliší, pravomocí vládě ubírá jenom málo, jiné zase přidává, prezidentovi ponechává tyranskou pravomoc nerespektovat habeas corpus a nechává vládě i pravomoc vyvolávat svoji novou občanskou válku. Oba státy srovnává Jason Kuznicki v tomto videu (i když to Slovensko je trochu úlet).

Měly CSA pravomoc (neb státy nemají práva) vystoupit z Unie? Spíše se kloním k tomu, že ano, nicméně by bylo lepší v Ústavě USA přesně zakotvit možnost a proces vystupování z Unie. Avšak důvod vystoupení (ano, sporů mezi Jihem a Severem bylo více, např. cla, ale otroctví bylo tím nejhlavnějším důvodem, viz výše) není zrovna jeffersonovský. Jefferson totiž v Deklaraci nezávislosti píše:

Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí. Rozvážnost přikazuje, aby dlouho ustavené vlády nebyly měněny pro nejasné a prchavé důvody.

Jefferson tedy říká, že je právo lidí změnit nebo zrušit svoji vládu, pokud je tato vláda destruktivní vůči životu, svobodě a hledání štěstí. Neříká, že by se vláda měla měnit kvůli tomu, že nám zakazuje vlastnit jiné lidi!

Ano, v obou republikách bylo možno vlastnit otroky, dokonce sami první prezidenti včetně Thomase Jeffersona byli otrokáři. Rozdíl mezi USA a CSA je však v tom, že USA byly skutečně založeny kvůli svobodě a omezení moci panovníka (např. jako vzdor proti nadměrnému zdanění nebo jako vzdor proti policejním zátahům s obecným povolením k prohlídce, jako vzdor proti zásahům do všemožných práv... viz dobové texty, Deklaraci nezávislosti, Bill of Rights apod.), kdežto CSA byly založeny kvůli vlastnění otroků.

A jak s tím tedy souvisí ty sochy?

Sochy konfederačních vojáků jsou sochami vojáků, kteří bránili režim založený explicitně na vlastnění lidských bytostí. Ti vojáci byli nepochybně stateční a obětaví muži a mnozí z nich jistě s otroctvím nesouhlasili, ale to nemění nic na faktu, že se bili za tento hanebný režim, byť si to mnohdy sami nevybrali.

Jistý respekt by si tyto sochy snad zasloužily, pokud by se jednalo o dobové sochy postavené během občanské války – i když odstraňování soch po nemorálních režimech je běžnou věcí, my jsme v Česku taky odstranili sochy glorifikující komunistický režim a sovětskou nadvládu. Avšak jak ukazuje tato fascinující studie (pdf), bylo jich během války postaveno naprosté minimum:

Sami autoři píšou: „Stavba konfederačních monumentů a použití konfederačních jmen a další ikonografie začala krátce po konci občanské války v roce 1865. Avšak dvě oddělená období viděla významné nárůsty. První začalo kolem roku 1900, když jižanské státy zavedly zákony Jima Crowa, aby Afroameričany zbavily volebního práva a znovu segregovaly společnost po několika desetiletích integrace, která následovala po éře rekonstrukce. Trvalo do dvacátých let, periody, během níž Ku Klux Klan zažil silnou obrodu. Druhé období začalo v polovině padesátých let a trvalo do konce let šedesátých, což je perioda rámující hnutí za občanská práva.“ (odkazy nejsou v originále)

Odstraňování soch věnovaných Konfederaci tedy není přepisování historie. Naopak jejich stavění jím bylo. A je neskutečnou ostudou, že ještě ve 21. století se staví nové.

Možná si říkáte, že se má nad nějakou blbou sochou mávnout rukou. Ale zkuste se vžít do role černocha, který jde k soudu kvůli střetu s bílým policistou, nebo jde k soudu a ví, že ho bude soudit převážně bílá porota, nebo jde k soudu kvůli sporu se svým obchodním partnerem, který je běloch. Aniž bychom říkali, zda je černoch na vině, nebo není, jak se asi musí cítit, pokud vchod před soudem hlídá socha konfederačního vojáka? Naplňuje tohoto černocha nadějí na spravedlivý proces monument před soudní budovou (!), který slouží připomenutí režimu, jenž si vzal za svůj primární úkol nikdy nedovolit tomuto černochovi, aby byl svobodným občanem a důstojnou lidskou bytostí?

Před soudy jsou těchto soch mraky, viz všechny modré tečky na grafice. A právě o sochu před soudem v Durhamu v Severní Karolíně jde v aktuálně medializovaném případu, jehož hlavní aktérka je (zřejmě správně) stíhána. Avšak někdy je třeba porušit zákon, aby člověk prosadil spravedlnost, jak dobře věděla Rosa Parksová.

Událost má velmi zajímavý dopad – Baltimore odstranil svoje čtyři konfederační sochy, alabamský Birmingham nechal sochy zakrýt a zváží další postup a další následují.

Spojené státy udělaly obrovský pokrok v napravování chyb minulosti v otázce otrokářství. Sochy konfederačních vojáků a místa pojmenovaná po Jeffersonu Davisovi apod. jsou však stále temnou kaňkou a bolestnou připomínkou, že na některých místech stále vládnou lidé, kteří jsou minimálně lhostejní k tomu, že na svém území mají pocty pro amorální režim. A to v zemi, kde byl prezidentem zvolen černoch.

Nepřepisujme historii, postavme se čelem k tomu, že naše společnost po léta akceptovala a propagovala něco, o čem dnes víme, že bylo velkou chybou, ze které jsme se poučili. Avšak odstraňme pocty těmto chybám, obzvlášť, pokud jsme je vystavěli v letech největšího pokroku při uznání této chyby.

Nezapomeňme však, že cesta je stále ještě velmi dlouhá a zdaleka nezačíná a nekončí u konfederačních soch.

Autor: Martin Pánek | čtvrtek 17.8.2017 8:15 | karma článku: 16.73 | přečteno: 2685x

Další články blogera

Martin Pánek

Taxi vs. Uber: Jak bychom měli Uber regulovat?

Uber oproti stávajícímu modelu taxislužby nabízí zejména (1) nižší ceny a vyšší přebytek spotřebitele, (2) vyšší efektivnost, (3) vyšší bezpečnost řidičů a zákazníků, (4) větší příležitost pro nedoslýchavé řidiče a zákazníky,...

25.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 15.93 | Přečteno: 579 | Diskuse

Martin Pánek

Evropská armáda, povinné euro a více čokolády!

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes předestřel svoje plány pro Evropskou unii. Shrnout by se daly takto: „Otravní Britové konečně zmiznou, takže můžeme vesele centralizovat.“

13.9.2017 v 14:20 | Karma článku: 34.53 | Přečteno: 1258 | Diskuse

Martin Pánek

Regulovat youtubery? Nope!

V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus vystoupila novinářka Jana Blažková. Požadovala v něm celou řadu regulací, které mají být uvaleny na youtubery. Tyto regulace by však byly dalším omezením svobody projevu českých občanů.

15.8.2017 v 8:08 | Karma článku: 28.03 | Přečteno: 1378 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivo Hnilica

Malé politické strany - "octomilky"!

Připíši i něco navíc. V žádném případě, se nenavážím do voličů, kteří odevzdali svůj hlas stranám, které se ucházely o vstup do Poslanecké sněmovny. Jenom to trochu okomentuji. Ale předtím zabrousím do “starých” časů.

19.11.2017 v 17:38 | Karma článku: 22.23 | Přečteno: 512 | Diskuse

Jitka Mikysková

Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?

Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá

19.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 15.62 | Přečteno: 528 | Diskuse

Lukáš Jadrný

Zemana by měl nahradit silný politik, ne akademické želé

Člověk, který má zkušenosti. Člověk, který má jasné názory a reflektuje současné domácí i mezinárodní problémy. Člověk s energií a charismatem. Existuje takový kandidát na prezidenta České republiky?

19.11.2017 v 15:49 | Karma článku: 25.30 | Přečteno: 1235 | Diskuse

Ales Urban

Lepší ČSSD je možná, ale je potřeba změn

Všechno na světě je možné, pokud je k tomu vůle. Bohužel po volbách, které nedopadly příliš dobře, to zatím na nějakou snahu nevypadá.

19.11.2017 v 14:40 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 261 | Diskuse

Jiří Čumpelík

„Modlitba pro Martu,“ pro naše demokraty.

„Ať mír dál zůstává s touto krajinou,“ tyto slova patří především našim představitelům v NATO. Vzájemná pomoc dle článku 5 by měla být vázaná na předchozí schválení samostatných vojenských akcí členských států NATO.

19.11.2017 v 14:33 | Karma článku: 28.98 | Přečteno: 966 | Diskuse
Počet článků 88 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2548

Ředitel pro výzkum v Liberálním institutu, asistent ve skupině EFDD v Evropském parlamentu.

http://libinst.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.