Jobovky z Joštovky …aneb o puči protiústavních soudců
V září jsme se dozvěděli, že ústavní zmocnění Parlamentu nestačí k tomu, aby směl Ústavu změnit, ale že naopak pokud Ústavnímu soudu schází kompetence nebo procedura, vyčte si obé třeba z kávové sedliny. Více se k tomu již vracet nechci, laskavého čtenáře odkážu na zevrubný článek, který jsem k tématu sepsal.
V lisabonském jednání Ústavního soudu vůbec nešlo o výsledek, ale o to, co předvede Rychetský a jeho bruselští nohsledi při prezentaci. Protiústavnost Lisabonského diktátu je totiž nepochybná, zejména co se týče evidentního rozporu zmocňovací doložky s článkem 10a Ústavy býv. České republiky, dnes europrotektorátu. Stejně tak nepochybné ovšem bylo, že Rychetského partu nic takového v rozhodném postupu nezastaví. Pojďme tu one-man show rozebrat.
Když jsem sledoval obě úterní jednání v televizi, nevěřícně jsem kroutil hlavou, co všechno si Rychetský dovolí. Hlavně bezdůvodné obviňování senátorů z obstrukcí a poštěkávání na prezidenta (zastoupeného advokátem) pro mě zůstanou leitmotivem jednání z 27. října. I s přikyvující Eliškou.
Ovšem vyhlášení nálezu z 3. října, to byl teprve vodvaz. Spíš než vyhlášení nálezu Ústavním soudem to vypadalo na vyhlášení rozsudku ve věci antievropanství. Až jsem se divil, že nikdo z pravicových reakcionářů nebyl vržen do šatlavy.
Nález jsem si vytiskl, vzal propisku do ruky, začetl se a žasl. Podtrhával jsem, psal otazníky, vykřičníky (často oboje najednou), psal různé poznámky (mnohdy až vulgární), několikrát jsem si zatrhl celý odstavec. Ten nález je perla za perlou. Upřímně nechápu tu bohorovnost, s jakou si dovolí ústavní soudci toto vypustit z pera.
Snad tedy zmíním aspoň ty největší bomby.
Jako první jsem si zatrhl v bodě 100. dva výroky. Že prý ústavní soud není místem pro nekončící polemiky, o které se snaží někteří účastníci. Takže zákonné právo na přezkum souladu mezinárodní smlouvy s Ústavou je snahou o nekončící polemiku. Eh?
Taky jsem se dozvěděl, že nález ÚS je závazný i pro samotný ÚS. Takže jestli to správně chápu, tak ústavní pořádek pro ÚS závazný není (viz nález ve věci Melčák), kdežto jeho vlastní nález závazný je, a názor na něj není možné změnit? Nevím jak vám, ale mně logika velí pravý opak.
V bodě 103. se dozvídáme, že úkolem ÚS není odpovídat na otázky, nýbrž autoritativně rozhodovat. To je tak, když ústavní soudci zahájili svatou válku proti Parlamentu a prezidentovi republiky. Nemůžou přece připustit, aby se jich — vrchnosti — ústavní činitel jen tak na něco ptal, že?
Z bodu 104. potom vyplývá, že ani napodruhé na Joštovce (sídlo ÚS — Joštova ulice v Brně) nepochopili prezidentovu argumentaci, co se týče referenda, a pořád si melou svou. To byste jim mohli vysvětlovat stokrát, ale wo kein Wille, da kein Weg, jak říká jedno přísloví v naší brzy opět mateřštině.
Ostatně odpovědi na žádnou z prezidentových otázek jsme se nedočkali v první ani druhé lisabonské kauze. V prvním nálezu na ně ÚS odpověděl jednou zcela mimózní větou a v druhém nálezu řekl, že už na ně odpověděl hned napoprvé. Tak aspoň že je jasno.
Bod 108. potom říká, že již ratifikované mezinárodní smlouvy není prý možné přezkoumat. V září jsme se přitom dozvěděli, že ústavní zákony, jimiž je ÚS na rozdíl od mezinárodních smluv vázán, přezkoumat možné je. Nevím, jestli na to, abych pochopil tohle judrlantství, potřebuju najít v Kindlvejci titul z Plzně nebo jestli mi chybí double-think, ale bezelstně přiznávám, že to nechápu.
Bod 111., kde se ukazuje, že doktrína political question dorazila i na Joštovku, bych za normálních okolností přivítal. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že tuhle doktrínu si přisvojují opět, jak se jim zlíbí, a opět přesně naopak, než velí selský rozum.
Jde o to, že o sporných otázkách, nechť radši rozhodnou politici, které může lid odvolat ve volbách a rozhodnutí změnit. Ale takovým rozhodnutím přece je spíše zkrácení volebního období než odevzdání i těch posledních pravomocí Radě ministrů, neb předání kompetencí je nezvratné.
V bodě 115. nám protektorátní místodržící Paul Richetzki sděluje, že neopodstatněná podání bude bez dalšího odmítat. Připomněl (nejen) tím jednoho bývalého starostu Vídně — Karla Luegera. Tak jako on určoval, kdo je Žid, tenhle náš eurohujer od stolu určí, které podání je opodstatněné. Anebo mu to radí hvězdy jako Baudyšovi?
V bodě 113. s námi ÚS vtipkuje, když svůj postup označuje za minimalistický a neaktivistický. A to prosím říká jenom tři body před kromobyčejnou prasárnou, která přijde o tři body dále v bodě 116.
Tento bod (116.) bych si i po tom všem, co již protiústavní soud předvedl, dovedl neskromně označit za naprosto největší zvrácenost, které se prozatím dopustil. Aby zcela mimo předmět řízení, tedy bez jakéhokoliv dokazování či argumentace, zaútočil na prezidenta a sděloval mu, že je pouhým úředníkem a že v otázce ratifikace mezinárodní smlouvy nemá rozhodovací pravomoc, to je fakt silné kafe i na pravidelné posluchače pořadu Jobovky z Joštovky. Přitom je dle mého nesporné, že Ústava prezidentovi (a jen prezidentovi) rozhodovací kompetenci v otázkách mezinárodních smluv svěřuje.
Tento názor protiústavního soudu má svoje kořeny v tom, že podle nich se musí Lisabon sjednat rychle a podepsat ještě rychleji. Nechápu, jak na to přišli. Ústavní stížnosti občanů, kteří byli kráceni na právech, leží na Joštovce léta bez povšimnutí. Ovšem o Lisabonu se jedná tři hodiny po podání. Podle mého se takhle velké a důležité mezinárodní smlouvy musí projednávat pečlivě po dlouhá léta.
Jak říkají intelektuálové: Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest.
Toto dále pokračuje peskováním senátorů (bod 121. a dále), že prý svůj návrh podávají pozdě. Což si vycucal ÚS z prstu. Zákon přesně stanoví, kdy se žádost o přezkum smí podat, a Rychetský do toho nemá co mudrovat. Navíc jeho výpočet, kolik doby uplynulo od Topolánkova vyrytí na šutrák v Lisabonu, je zcela irelevantní, protože senátoři začali svoji stížnost sepisovat logicky až v okamžiku, kdy se smlouvou vyjádřil souhlas Parlament. Dělat to předem by postrádalo jakékoliv ratio, obzvlášť když dostatek senátorů tvrdil, že smlouvu potopí (viď, Sobotko).
Ekvilibristiku v bodech 132. a 133. o tom, že pro právně silnější právní akt (mezinárodní smlouva) platí volnější pravidla než pro právně slabší akt (zákon) už je třeba brát jenom jako kuriozitku. (Jde tu o to, že zákon musí být srozumitelný a v konsolidovaném znění s vyznačenými změnami, kdežto Lisabon ne.)
Bod 134. je zřejmě nepovedený pokus o vtip. Někdy se zdá, že Bundesverfassungsgericht, tedy německý Spolkový ústavní soud se sídlem v Karlsruhe, je v Brně něco jako svatá modla, protože v nálezech ÚS se to odkazy na něj jenom hemží (často v analogiích, které kulhají na všech třicet nohou, co má plénum ÚS k dispozici). Ale jakmile by se tím mělo zabránit pokroku, rozuměj hurá-evropeismu? Ohó! Tak to je jiná.
V Karlsruhe totiž nejsou zbabělí přisluhovači eurohujeriátu. Jde vidět, že bruselská byrokracie jim tam pěkně leze krkem. Ze zmocňovací doložky udělali v Německu bezcenné ustanovení, když nařídili, aby každý přenos kompetencí podléhal v Bundestagu stejnému schvalovacímu procesu jako mezinárodní smlouva (analogicky u nás proceduře předepsané v článku 10a Ústavy). V Karlsruhe totiž viděli evidentní rozpor s Ústavou, a zhojili ho interpretací. V Brně ho viděli taky, ale dělali, že o něm neví.
(Dodatek: Pavel Hasenkopf se vyjádřil, cituji: A jak si mám vážit dvou nejmenovaných soudců ÚS, kteří na semináři na PF UK měsíc po Lisabonu I. na plnou hubu přiznali, že odůvodnit to tak, aby to bylo v souladu, byla fuška? CCa 100 svědků … A o tom, jak mi jiný činitel ÚS mezi 4 očima říká, že Lisabon prohlásí vždy za souladný s ústavou, ať v té žalobě bude, co tam bude, protože my si prostě nemůžeme dovolit LS odmítnout? Svědek žádný. /zdroj: komentáře na Jiném právu/)
Bod 135. říká, že Lisabonská smlouva posiluje národní parlamenty. Neříká jak. To by mě totiž zajímalo. Zřejmě tím, že namísto 84 % zákonů jich bude v Bruseli vytvářeno rovnou 94 %. Orwellovský ústavní soud.
V bodě 144. nám Rychetský tvrdí, že cíle EU slouží ke kontrole výkonu přenesených pravomocí EU, nikoliv jako vyjádření určité ideologické doktríny (kterou v nich beztak nelze spatřovat). Takže ty bláboly o sociálně-tržním hospodářství, evropanství, boji s globálním oteplováním atd. — ty se mi zdály, nebo to nejsou určité ideologické doktríny (in concreto socialismus, evropeismus, klimatický alarmismus)?
Myslím, že bod 147. vstoupí jak do historie evropeismu, tak i do historie euroodboje, který — jak jsem vyrozuměl — už Petr Hájek na Hradě zakládá. Přenesení určitých kompetencí státu… není pojmovým oslabením svrchovanosti, ale může naopak ve svých důsledcích znamenat její posílení… Svoboda je otroctví. Válka je mír… Ústavní soud je protiústavní. 1984 je tu.
V bodě 160. jsem se dozvěděl, že: Občanství Evropské unie nijak nepopírá občanství členského státu, naopak je obohacuje o evropský rozměr. Hned se cítím bohatší.
V bodě 164. se dozvídáme, že požadavek evropanství není nic špatného, jenom se tím myslí, že člen Komise, jakožto instituce, která má… podporovat obecný zájem Evropské unie, musí být zájmům Unie a jejím cílům oddán! Proto je jasné, že eurokomisařem nikdy nemohl být Vladimír Dlouhý, který řekl, že Evropská unie je katastrofa, a je znám jako velký pravicový reakcionář a Klausův spojenec.
Jako perličku na závěr jsem si nechal bod 149. (k přečtení zde), který je ukázkou, jak hluboko je protiústavní soud na své křížové výpravě schopen klesnout — až k nemístným útokům ad hominem na hlavu státu.
Podtrhal jsem si toho více, ale v tomto článku jsem se snažil vyčerpat téma, nikoliv čtenáře.
Na závěr snad: Vyoknit tyhle quislingy!
Martin Pánek
Když je legalizace horší než současný stav – předběžné dojmy z návrhu legalizace marihuany
Česká pirátská strana představila návrh legalizace marihuany. Vedle reformy copyrightu jde o jedno z hlavních témat strany od jejího vzniku v roce 2009.
Martin Pánek
Elon Musk nerozumí svobodě slova ani moderování obsahu na sociálních sítích
Nejbohatší člověk světa Elon Musk se rozhodl koupit sociální síť Twitter, údajně proto, že nerespektuje svobodu slova.
Martin Pánek
Dnes je den daňové svobody 2021
Dnes slavíme Den daňové svobody 2021.Daňová nesvoboda skončila letos 25. června, což je 48 procent roku. Liberální institut vypočítává tento den od roku 2000.
Martin Pánek
Nobelova cena za ekonomii 2020: Jak správně nastavit aukce a vydělat na tom balík
Nobelova cena za ekonomii připadla i v roce 2020 zaslouženě dalším dvěma géniům a velkým postavám ekonomické teorie.
Martin Pánek
Senát nerušit, posílit
Tak jako se každý rok vracejí sněženky, každé senátní volby slyšíme stesky poražených, že bychom měli zrušit Senát.
Martin Pánek
Evropská unie novým rozpočtem učinila další centralizační skok
Čtyřdenní summit Evropské rady schválil návrh tzv. víceletého finančního rámce, tedy sedmiletého rozpočtu EU. Spolu s ním schválil také fond obnovy, který představuje další milník evropské centralizace.
Martin Pánek
Pochvala předsedy Senátu Miloše Vystrčila
Nestává se často, že Liberální institut může nějakého politika za něco pochválit. O to raději tak činím dnes, kdy během Otázek Václava Moravce vyšlo najevo, že předseda Senátu Miloš Vystrčil odcestuje do Tchaj-wanu.
Martin Pánek
Cthulhu potvrzuje, jak nesmyslná je copyrightová směrnice
V souvislosti s karanténou, kterou uvalila celá řadu jurisdikcí kvůli koronavirové pandemii, se po sociálních sítích začaly šířit fotky měst, která namísto lidí ovládla zvířata, když jsou teď vyklizená.
Martin Pánek
Co čekat od nové Evropské komise
Ursula von der Leyenová představila tento týden novou Evropskou komisi, která ještě musí být jako celek schválena Evropským parlamentem.
Martin Pánek
Dotace morální a nemorální
Premiér Babiš čelí další kauze kvůli evropským dotacím. Z úst politiků i komentátorů se ozývá známá písnička: Systém je správný, jenom my Češi jsme laxní při kontrolách a necháváme šíbry, aby systém zneužívali.
Martin Pánek
Nejliberálnějším europoslancem je Payne ze Svobodných, nejhorší je Keller
Nejliberálnějšími europoslanci v právě končícím volebním období 2014–2019 se stali Jiří Payne a Petr Mach ze Svobodných (EFDD), nejméně liberálními naopak Jan Keller a Pavel Poc z ČSSD (S&D).
Martin Pánek
Daniel Hannan, muž za brexitem, přijíždí do Prahy
Kdo je Daniel Hannan, laureát výroční ceny Liberálního institutu 2018? Pojďte si jej poslechnout v úterý v 18:00 v Cevru.
Martin Pánek
Ostudná dohoda o vystoupení Británie z EU
Když v 19. století podepisovaly západní mocnosti dohody s čchingskou Čínou, byly tyto smlouvy pro Čínu tak nevýhodné, že vešly do podvědomí jako nerovné smlouvy.
Martin Pánek
„Idiotská směrnice o copyrightu“ a další dění v Evropském parlamentu
Vstávat a cvičit, regulace šlechtí! Po dvouměsíční dovolené s lobbisty na jachtách se europoslanci vrátili do továrny na regulace a jali se nám zlepšit život. Co konkrétně schválili na zářijovém zasedání, o tom je dnešní článek.
Martin Pánek
Nacistická trička, catcalling, průvodci v Praze, Alex Jones, tajemník SPD a Google v Číně
Dnes o svobodě slova. Nechť žiješ v zajímavé době. Tato apokryfní čínská kletba nám říká, že doba klidu a míru je lepší pro život než doba zajímavých událostí.
Martin Pánek
Vláda zakáže žraločí kostýmy, děkujeme
Podle reportáže iDnes.cz s názvem "Zákaz zahalování tváře na veřejnosti navrhnou lidovci i SPD. Babiš je pro" se sešla mesaliance KDU-SPD-ANO-STAN, která se rozhodla zakázat v ČR zahalování tváře na veřejnosti.
Martin Pánek
Život v pokroku – předmluva ke knize "Pokrok"
Narodili jsme se před třiceti lety, v létě roku 1987. Zatímco náš svět v komunistickém Východním bloku vypadal takřka stejně jako svět našich rodičů, už za dva roky se všechno změnilo.
Martin Pánek
Předseda Evropské komise poctil Karla Marxe. Není divu
V pátek 4. května byla v německém Trieru odhalena socha Karla Marxe k 200. výročí jeho narození v tomto městě. Této veselice se zúčastnil taktéž předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Martin Pánek
Zbavme se celní unie a společné obchodní politiky
Evropský celní sazebník čítá 13 tisíc položek a rozkládá se na téměř tisíci stranách. Je to jedna z nejhorších věcí na Evropské unii a bohužel se o ní vůbec nemluví.
Martin Pánek
Chceme evropskou spolupráci, ale ne politickou unii
Úvodní příspěvek Martin Pánka na debatě „EU — ano, či ne“ s šéfredaktorkou EurActiv.cz Adélou Denkovou, která se konala 3. dubna 2018 v Ústí nad Labem.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 114
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2159x
http://libinst.cz