Senát nerušit, posílit
Po Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi se k těmto nářkům přidal nejnověji také Václav Klaus ml. Podívali-li bychom se do historie ještě dále, našli bychom další a další obdobné výroky.
Kritika většinou spočívá na dvou bodech: 1) Účast ve volbách do Senátu je nízká. 2) Mojí (oblíbené) straně se ve volbách do Senátu nedaří.
A ačkoliv druhý bod málokdo uvede jako důvod nahlas, porovnáním doby výroků a rušení Senátu s výkonem dané strany, jednoznačně ukazuje, že tento důvod je tím pravým důvodem, zatímco první důvod je uváděn, aby stanovisko nevyznělo tak neprincipiálně. A zatímco druhý bod je důkazem o tom, že Senát funguje, jak má, první bod je možné zhojit reformami.
Začněme tedy od konce, od druhého bodu. Senát byl do Ústavy ČR zakotven tak, že vyvažuje Poslaneckou sněmovnu. Je to dáno i) delším obdobím senátorů, ii) postupnou obměnou po třetinách, iii) jiným způsobem voleb, iv) jiným termínem voleb, v) jinými volebními obvody, vi) jiným pasivním volebním právem.
Úkolem Senátu není být pojistkou demokracie – demokracie funguje v jednokomorovém parlamentu také, dokonce efektivněji a příměji. Úkolem Senátu je být pojistkou liberální demokracie. Jak jsem vysvětloval v jiném článku: „Aby se zajistila ochrana těchto svobod před tyranskou většinou, jsou do ústav vepsány omezení toho, co může vláda ve jménu většiny učinit. [… Alexis de] Tocqueville varoval před ‚tyranií většiny‘ a psal: ‚Samotnou esencí demokratické vlády je absolutní suverenita většiny.'“
Je iluzorní domnívat se, že by v našem systému protiváhou vlády byla Poslanecká sněmovna. Vláda si musí ve Sněmovně zajistit (alespoň tichou) absolutní většinu a díky moci stranických sekretariátů nad kandidátními listinami umí velmi dobře hnát poslance k poslušnosti – a tedy k hlasování, jak vláda chce.
Naproti tomu Senát, jenž má zpravidla jiné složení než vládní koalice, činí protiváhu. Vládní koalice jej sice u běžných zákonů může v Poslanecké sněmovně přehlasovat, potřebuje k tomu však již explicitní absolutní většinu a je pro ni často jednodušší schválit pozměňovací návrhy Senátu.
Ještě silnější je tento prvek u změn Ústavy. Ústava ČR není tak silná v ochraně práv jednotlivce, jako Ústava USA, a dává vládě dle mého soudu příliš široké pole působnosti, avšak Ústava, kterou by mohla Poslanecká sněmovna měnit, jak se zrovna líbí aktuální většině, by byla ještě horší a práva by chránila ještě méně, pokud vůbec.
Ano, můžete namítat, že na změnu Ústavy by i ve Sněmovně byla zapotřebí kvalifikovaná většina. Avšak současná koalice ANO + ČSSD + KSČM čítá 107 poslanců. Dalších 19 (+4 odpadlé) poslanců má SPD, což dává pohodlnou ústavní většinu v dolní komoře. Když náhodou spíte, tak se vám nezdají noční můry o ústavním převratu, protože v Senátu tyto strany nedají dohromady ani osminu senátorů.
I kdyby Senát nedělal nic jiného, než že zabraňuje ústavnímu mičurinství z dílny Andreje Babiše a Marka Prchala, měli bychom si jeho existence velmi vážit.
Ale nemohli bychom chtít víc? Mohli.
Podmínky, za jakých vznikala česká Ústava nebyly ideální proto, aby si vládní koalice proti sobě sestavila silnou protiváhu. Je to zcela krátkozraké a dalo se zhojit např. vznikem Senátu až po dvou volebních obdobích, ale buďme rádi aspoň za to. V souvislosti s dlouhodobým postojem tehdejšího premiéra Václava Klause, že westminsterský systém, kde ani neexistuje efektivní judicial review, tedy zneplatnění zákonů soudní mocí, je pozitivní, že jsme v systému, kde existuje jak Senát, tak judicial review.
Senátu by však mělo být přiřazeno více pravomocí. Měl by např. mít možnost vetovat zákony. V mírnější variantě by na přehlasování senátního zákona měla být zapotřebí kvalifikovaná většina. Tedy kvalifikovanější než dnes. Proč ne třeba třípětinová většina? Pokud Sněmovna po nějakém zákonu touží, a to i přes to, že – hypoteticky – všech 81 senátorů je proti, měla by si najít silnější váhu než pouhou většinu 101 poslanců.
Senát by měl také volit mediální rady. Je více odtržený od vlády a nepůjde jí tolik na ruku. A když už máme veřejnoprávní média, proč by jejich rady neměl volit Senát namísto aktuální vládní většiny?
Senát by měl schvalovat členy bankovní rady ČNB. Prezident má v rukou přílišnou moc nad českou měnovou politikou.
Odvolání prezidenta republiky z funkce, by mělo být zcela vyňato z pravomocí ústavního soudu. Je to politické rozhodnutí, mělo by záležet pouze na Sněmovně a Senátu.
Senát se také nikdy neměl vzdát pravomoci volit prezidenta republiky, ale to už nejde vrátit zpět.
Jistě se dají najít další oblasti, kde by Senát měl mít větší pravomoci. Tím by také stoupla volební účast, protože by v očích voličů začalo „o něco jít“. Nízká volební účast je mimochodem bodem č. vii), proč je složení Senátu odlišné od složení Sněmovny.
Účast v senátních volbách se kromě zvýšení pravomocí Senátu dá zvednout taktéž: a) povolením korespondenční volby (avšak ne elektronické), b) změnou volebního systému na nějaký typ hlasování instantního druhého kola, čímž odpadá logistická a motivační noční můra s organizací druhého kola senátních voleb. To lze i bez změny ústavy a domnívám se, že dvoukolovost volby zásadním způsobem přispívá k tomu, proč je Senát tak odlišný od Sněmovny, a tím pádem tak potřebný.
Jak se sem dostat? S každou navrhovanou změnou musí souhlasit jednak současná Sněmovna a často také současný Senát. Málokterá politická strana souhlasí s okleštěním pravomocí dané instituce, ve které má zrovna většinu. Většina politiků si však uvědomuje, že jejich strana nebudou u moci navždy. Tyto ústavní změny se tak dají přijmout s dlouhým vacatio legis, třeba na 10 let (jedno období Sněmovny, plus jedno další období Senátu). Naprostá většina dnešních politiků, pokud ještě budou za deset let v politice, bude na úplně jiných pozicích. A dopředu nemůžeme vědět, na jakých. Jedině za takovýmto závěsem nevědomosti můžeme doufat, že se podaří posílit Senát, a tím pádem i liberální demokracii, tedy ochranu práv občanů.
Není to samozřejmě všelék. Téměř jakékoliv ústavněprávní nastavení se rozpadne, pokud jedna strana dosáhne 60% podpory. Lékem na to pak nejsou ani uměle navýšená kvóra (teoreticky bychom mohli chtít, aby ústavní změny schvalovali třeba 90% většiny obou komor), protože by je strana s takovou podporou prohlásila za nelegitimní a našla by si cestu, jak se jich zbavit. Instituce, které působí jako brzdy a protiváhy, musejí mít svoji legitimitu, jinak je jejich zrušení příliš lákavé.
I proto je záhodné účast v Senátu zvýšit. A nenechávat politiku jenom na politicích, neboť občanská společnost je také důležitou brzou a protiváhou.
Martin Pánek
Když je legalizace horší než současný stav – předběžné dojmy z návrhu legalizace marihuany
Česká pirátská strana představila návrh legalizace marihuany. Vedle reformy copyrightu jde o jedno z hlavních témat strany od jejího vzniku v roce 2009.
Martin Pánek
Elon Musk nerozumí svobodě slova ani moderování obsahu na sociálních sítích
Nejbohatší člověk světa Elon Musk se rozhodl koupit sociální síť Twitter, údajně proto, že nerespektuje svobodu slova.
Martin Pánek
Dnes je den daňové svobody 2021
Dnes slavíme Den daňové svobody 2021.Daňová nesvoboda skončila letos 25. června, což je 48 procent roku. Liberální institut vypočítává tento den od roku 2000.
Martin Pánek
Nobelova cena za ekonomii 2020: Jak správně nastavit aukce a vydělat na tom balík
Nobelova cena za ekonomii připadla i v roce 2020 zaslouženě dalším dvěma géniům a velkým postavám ekonomické teorie.
Martin Pánek
Evropská unie novým rozpočtem učinila další centralizační skok
Čtyřdenní summit Evropské rady schválil návrh tzv. víceletého finančního rámce, tedy sedmiletého rozpočtu EU. Spolu s ním schválil také fond obnovy, který představuje další milník evropské centralizace.
Martin Pánek
Pochvala předsedy Senátu Miloše Vystrčila
Nestává se často, že Liberální institut může nějakého politika za něco pochválit. O to raději tak činím dnes, kdy během Otázek Václava Moravce vyšlo najevo, že předseda Senátu Miloš Vystrčil odcestuje do Tchaj-wanu.
Martin Pánek
Cthulhu potvrzuje, jak nesmyslná je copyrightová směrnice
V souvislosti s karanténou, kterou uvalila celá řadu jurisdikcí kvůli koronavirové pandemii, se po sociálních sítích začaly šířit fotky měst, která namísto lidí ovládla zvířata, když jsou teď vyklizená.
Martin Pánek
Co čekat od nové Evropské komise
Ursula von der Leyenová představila tento týden novou Evropskou komisi, která ještě musí být jako celek schválena Evropským parlamentem.
Martin Pánek
Dotace morální a nemorální
Premiér Babiš čelí další kauze kvůli evropským dotacím. Z úst politiků i komentátorů se ozývá známá písnička: Systém je správný, jenom my Češi jsme laxní při kontrolách a necháváme šíbry, aby systém zneužívali.
Martin Pánek
Nejliberálnějším europoslancem je Payne ze Svobodných, nejhorší je Keller
Nejliberálnějšími europoslanci v právě končícím volebním období 2014–2019 se stali Jiří Payne a Petr Mach ze Svobodných (EFDD), nejméně liberálními naopak Jan Keller a Pavel Poc z ČSSD (S&D).
Martin Pánek
Daniel Hannan, muž za brexitem, přijíždí do Prahy
Kdo je Daniel Hannan, laureát výroční ceny Liberálního institutu 2018? Pojďte si jej poslechnout v úterý v 18:00 v Cevru.
Martin Pánek
Ostudná dohoda o vystoupení Británie z EU
Když v 19. století podepisovaly západní mocnosti dohody s čchingskou Čínou, byly tyto smlouvy pro Čínu tak nevýhodné, že vešly do podvědomí jako nerovné smlouvy.
Martin Pánek
„Idiotská směrnice o copyrightu“ a další dění v Evropském parlamentu
Vstávat a cvičit, regulace šlechtí! Po dvouměsíční dovolené s lobbisty na jachtách se europoslanci vrátili do továrny na regulace a jali se nám zlepšit život. Co konkrétně schválili na zářijovém zasedání, o tom je dnešní článek.
Martin Pánek
Nacistická trička, catcalling, průvodci v Praze, Alex Jones, tajemník SPD a Google v Číně
Dnes o svobodě slova. Nechť žiješ v zajímavé době. Tato apokryfní čínská kletba nám říká, že doba klidu a míru je lepší pro život než doba zajímavých událostí.
Martin Pánek
Vláda zakáže žraločí kostýmy, děkujeme
Podle reportáže iDnes.cz s názvem "Zákaz zahalování tváře na veřejnosti navrhnou lidovci i SPD. Babiš je pro" se sešla mesaliance KDU-SPD-ANO-STAN, která se rozhodla zakázat v ČR zahalování tváře na veřejnosti.
Martin Pánek
Život v pokroku – předmluva ke knize "Pokrok"
Narodili jsme se před třiceti lety, v létě roku 1987. Zatímco náš svět v komunistickém Východním bloku vypadal takřka stejně jako svět našich rodičů, už za dva roky se všechno změnilo.
Martin Pánek
Předseda Evropské komise poctil Karla Marxe. Není divu
V pátek 4. května byla v německém Trieru odhalena socha Karla Marxe k 200. výročí jeho narození v tomto městě. Této veselice se zúčastnil taktéž předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Martin Pánek
Zbavme se celní unie a společné obchodní politiky
Evropský celní sazebník čítá 13 tisíc položek a rozkládá se na téměř tisíci stranách. Je to jedna z nejhorších věcí na Evropské unii a bohužel se o ní vůbec nemluví.
Martin Pánek
Chceme evropskou spolupráci, ale ne politickou unii
Úvodní příspěvek Martin Pánka na debatě „EU — ano, či ne“ s šéfredaktorkou EurActiv.cz Adélou Denkovou, která se konala 3. dubna 2018 v Ústí nad Labem.
Martin Pánek
Donald Trump: Rok první
K překvapení celého světa se 45. prezidentem USA stal Donald Trump. 20. ledna uplynul jeho první rok v úřadě. Jak si vedl, hodnotí z liberálních pozic Martin Pánek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 114
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2159x
http://libinst.cz