Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyjednávání o brexitu – kde se nacházíme

11. 04. 2017 15:05:31
Začínají vyjednávání o vystoupení Velké Británie z Evropské unie podle čl. 50 Smlouvy o Evropské unii. Jak vypadají jednání právě na počátku dvouletého procesu?

Shrnutí

Evropská unie nutí Velkou Británii uvalit cla. Aby toho dosáhla, překrucuje pravidla EU a zneužívá povinnosti loajální spolupráce tím, že (i) Rada učinila z Komise vyjednavače o brexitu, (ii) trvá na dvoustupňovém procesu exit-smlouva, (iii) se snaží odříznout Británii z existujících smluv o volném obchodu a (iv) tvrzením, že Británie nemůže vyjednávat obchodní smlouvy se třetími stranami. To vše zatímco EU ignoruje svůj vlastní smluvní závazek „postupného odstraňování překážek mezinárodnímu obchodu“ (čl. 21(2)(e) SEU).

To jsou věci, které EU činí s plným vědomím, aby donutila Británii uvalit cla na obchod s EU a s třetími zeměmi. Používat celní unii tímto způsobem je porušením čl. XXIV(4) pravidel WTO, podle kterého „účelem celní unie [...] má být usnadnění obchodu mezi zúčastněnými územími a nikoli vytváření překážek obchodu ostatních smluvních stran s těmito územími“. (česky ve Sbírce zákonů)

Jmenování Komise

Článek 50 SEU neříká, že vyjednavačem za Evropskou unii má být Komise, ale Rada rozhodla, že vyjednavačem jmenuje právě tu entitu, která má specifický zájem na tom, aby žádné dohody nebylo dosaženo a mohla na britské vývozy do EU uvalit cla – čímž by příjmy Komise z cel vzrostly zhruba o šest miliard eur.

Dvoustupňový proces

Nejlepší šancí, jak zamezit takovým obchodním bariérám by byl jednostupňový brexit – tj. zahrnout finální obchodní smlouvu mezi Británií a EU do výstupní dohody podle čl. 50 (kterou musí odsouhlasit kvalifikovaná většina, na rozdíl od smlouvy se třetí stranou, kde se vyžaduje jednomyslnost) – toho mohla EU legálně dosáhnout tím, že by použila širší interpretaci slova „rámec“ v čl. 50. Ale rozhodla se to neudělat.

Pokračování ve smlouvách o volném obchodu

Británie se může rozhodnout, že chce pokračovat v některých nebo ve všech smlouvách o volném obchodu, které uzavřela EU podle „smíšené kompetence“ a které EU a Británie společně uzavřely se spoustou třetích zemí. Protože Británie je smluvní stranou těchto dohod, nemělo by toto pokračování být těžké – tyto třetí strany už akceptovaly změny v kompetenčním rozsahu tím, že souhlasily s tím, že Komise převzala odpovědnost za duševní vlastnictví. Z toho vyplývá, že opak (ztráta kompetence na straně Komise a nabytá kompetence na straně Británie) je také platný. Nicméně EU se v tom snaží Británii zabránit tím, že říká: „Spojené království nebude nadále kryto dohodami uzavřenými Unií nebo členskými státy, které jednaly jejím jménem, nebo jednaly společně.“ (Bod 13 Tuskových guidelines)

Cla

Ačkoliv je Británie členem WTO, ještě nestanovila svůj celní sazebník a po brexitu si může stanovit, co bude chtít. Avšak jakmile jej stanoví, může cla pouze snižovat. Dvoustupňový proces odchodu z EU motivuje Británii k tomu, aby začala s vyššími cly na ty druhy zboží, na které je EU citlivá – protože to bude jediná věc, která Británii po brexitu zbyde ke smlouvání s EU o nové dohodě.

Vyjednávání o smlouvách se třetími stranami

Pokud Británie vyjedná obchodní smlouvu, která začíná hned po brexitu, neexistuje nic, co by Británii bránilo ve vyjednávání nebo dokonce podepsání této smlouvy před odchodem. Povinnost „loajální spolupráce“ (viz výše) Británii prý brání dokonce i v jednání s třetími zeměmi (čl. 6 rezoluce EP), ale ta musí být čtena ve světle dalších smluvních povinností EU: postupně odstraňovat celní překážky, provozovat celní unii tak, aby nezvyšovala obchodní bariéry a procesu podle samotného čl. 50. Nyní, když byl čl. 50 aktivován, je brexit legitimním úkolem EU, který EU27 musí respektovat v souladu s čl. 4(3) SEU – vztyčovat obchodní překážky odcházejícímu státu je samo o sobě absencí „loajální spolupráce“ na straně EU27.

---

(Nejde o text z mojí hlavy, autor si přeje zůstat v anonymitě. S textem se však plně ztotožňuji.)

Autor: Martin Pánek | úterý 11.4.2017 15:05 | karma článku: 14.05 | přečteno: 394x

Další články blogera

Martin Pánek

Je správné odstraňovat pocty amorálnímu režimu

Až do českých luhů a hájů v dnešních dnech doléhá americká debata o dědictví války Jihu proti Severu. Chtěl bych tuto debatu zasadit do kontextu, který možná v české debatě chybí.

17.8.2017 v 8:15 | Karma článku: 15.98 | Přečteno: 2581 | Diskuse

Martin Pánek

Regulovat youtubery? Nope!

V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus vystoupila novinářka Jana Blažková. Požadovala v něm celou řadu regulací, které mají být uvaleny na youtubery. Tyto regulace by však byly dalším omezením svobody projevu českých občanů.

15.8.2017 v 8:08 | Karma článku: 26.81 | Přečteno: 1319 | Diskuse

Martin Pánek

Liberální demokracii máme už od počátku České republiky, pane Jakle

Ladislav Jakl se ve svém článku On nám někdo v tichosti přepsal ústavu? na webu Institutu Václava Klause dopouští omylu. Zaměňuje totiž liberální demokracii za demokracii, kde vládne liberální ideologie. To ale vůbec není totéž.

9.8.2017 v 8:02 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 554 | Diskuse

Martin Pánek

Hard brexit, soft brexit? Jaké jsou možnosti budoucího vztahu Británie – EU?

Hodně se namluví o hard a soft brexitu, což ale nejsou definované termíny, a jejich definice se navíc neustále mění. Podívejme se proto, jaké vztahy mají s EU státy, které nejsou členy, ale přesto mají s EU nějaký smluvní vztah.

22.6.2017 v 8:15 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 198 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jitka F. Smékalová

Mlč a buď krásná.

Spolužáci, přátelé, rodina, kolegové v práci. Všichni řeší současnou politickou situaci. Já se do těchto debat zásadně nezapojuji.

19.8.2017 v 22:31 | Karma článku: 5.68 | Přečteno: 171 | Diskuse

Ladislav Jílek

Připomínka 21. srpna 1968 – Hlavně o roli rozhlasu

Pražské jaro začalo v lednu 1968, kdy na zasedání pléna ÚV KSČ slovenští zástupci projevili nespokojenost s prvním tajemníkem (a taky prezidentem) Novotným a odhlasovali jeho sesazení.

19.8.2017 v 18:01 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 371 | Diskuse

Rostislav Szeruda

O nemoci a zdraví

Zdraví lidské a zdraví společnosti toho mají spolu hodně společného. Jak se točí byznys kolem nemocného jedince tak o to větší byznys se točí kolem nemocné společnosti. Zdraví se nechce – co na tom, že lidé umírají!

19.8.2017 v 17:27 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 299 | Diskuse

Přemek Čech

O tom, že kdyby hloupost nadnášela..

Opravdu nevím, co si myslet o "chytrých lidech" v ČSSD, kteří vymýšlí, nebo schvalují předvolební hesla. Hlavně to poslední je opravdu hodně "povedené" ..

19.8.2017 v 17:20 | Karma článku: 31.91 | Přečteno: 1025 | Diskuse

Beata Krusic

Vendeta jednoho ubohýho táty........

Krevní msta. V životě i umění zastoupena. Svůj blog začnu malým odbočením, abych se pak mohla vrátit k tomu, oč mi dnes jde.

19.8.2017 v 15:32 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 638 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 15.77 Průměrná čtenost 2577

Ředitel pro výzkum v Liberálním institutu, asistent ve skupině EFDD v Evropském parlamentu.

http://libinst.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.